Laboratoře jsou úspěšně za námi ...

Je mou milou povinností poděkovat Vysoké škole chemicko – technologické. Zároveň děkuji těm studentům, kteří v laboratoři své úkoly plnili zodpovědně.
Ne vždy se sice vše podaří,

např.
- zahřívání směsi v digestoři až do „připálena“ a poté rozbití odpařovací misky
- pád skleněné pipety a její „přistání“ na noze studenta, čímž byla zachráněna
- záměna přívodu a odvodu vody při destilaci a následná potopa v laboratoři
- marné čekání na změnu teploty vody v kádince, protože teploměr byl umístěn do kádinky rtuťovým koncem ven

ale to nevadí, „žádný učený přece z nebe nespadl“.