Madridský hlasatel

Krátké zprávy madridské výpravy o tom, jak se nám v jižních krajích daří.

Pátek, 8. 10.

Po povětšinou prospaném letu, jsme vyrazili z letiště do centra Madridu, abychom se ubytovali. Na cestě za vybalením a všemi vytouženým odpočinkem nás ani stávka vlaků nezastavila a rovnou jsme se vrhli do hlubin madridského metra. Pokračovali jsme pozdním obědem a první ochutnávkou zdejších skvělých tapas a jiných laskomin.
Největším zážitkem celého pátku ale bylo, když jsme se večer vydali na madridskou ambasádu, abychom odvolili. Většina z nás volila poprvé a o to větším zážitkem to pro nás celé bylo. Ve frontě do volební místnosti jsme vypadali spíše jako při čekání na maturitní zkoušku - nervozita se dala krájet a všichni jsme si stále opakovali, co vevnitř vlastně všechno musíme udělat.
Po pořízení několika fotek pro maminky a sociální sítě, úspěšném splnění naší občanské povinnosti a pobavení maturitní volební komise jsme dojeli za zbytkem nevolících. Společně s nimi jsme pak vyrazili poznávat místní kulturu více z blízka. Vyzkoušeli jsme madridské bary, nasávali místní atmosféru a užívali si, že tu konečně po roce odkladu můžeme být.

(Tučková, Týcová)

Sobota, 9. 10.

Po prvním probuzení v Madridu jsme se vypravili do Parque de Principe Pío, kde jsme obdivovali Templo de Debod, starověký egyptský chrám. Po procházce centrem města a poledním občerstvení jsme se vydali na radnici. Kvůli intenzivnímu sledování výsledků voleb se cesta stala nezapomenutelnou. Po prohlédnutí expozic jsme se s úsměvy na tváři vraceli do ulic plných místních užívajících fiestu. Vydatná večeře nám dodala síly a večer jsme strávili oslavováním úspěšného dne.

(Stoilova, Mihalčíková, Miholová)

Neděle, 10. 10.

Dnes jsme vyrazili na celodenní výlet do Toleda, místa, které kdysi bývalo hlavním městem Španělska. Za památkami, krásnými výhledy a příjemným počasím jsme se vypravili autobusem courákem, který to bral přes všechny možné i nemožné přilehlé Kotěhůlky.

Největší výzvou dne bylo hledání jídla. Hladoví jsme se vydali pátrat po volných místech v restauracích. Musíme říct, že lidí tu bylo opravdu mnoho, a proto nám to nějaký ten čas zabralo, ale nakonec jsme všichni odcházeli spokojení s plným žaludkem na další část programu.

Byli jsme se společně podívat na místní katedrálu, která mnohé doslova ohromila úchvatnou architekturou a celkovou výzdobou. Je to i malá galerie, nachází se v ní několik světoznámých malířů jako je El Greco či Goya. Posléze jsme se zastavili u vyhlídek, ze kterých jsme viděli okolní krajinu a podhradí. Procházení křivolakých uliček nám komplikovaly davy turistů, kterým se zde ale prý v podstatě nelze vyhnout. To se odrazilo i na nutnosti počkat si na autobus zpět do Madridu, abychom se od něj všichni vůbec vešli. Nakonec jsme ale byli úspěšní a zpět na ubytování jsme se ještě z posledních sil dostali. Večer bez procházky nám tentokrát přišel vhod.

(Trávová, Kociánová)

Pondělí, 11. 10.

Ráno jsme se probudili do překrásného slunečného dne s opětovnou chutí na španělské churros. Po snídani jsme se přesunuli do fronty na studentské (neplacené) lístky do Musea Reina Sofia. Po lahodné hodince čekání a několikanásobném vyhoštění z muzea, že prý jsme skupina, se nám otevřely dveře k poznání skvostů světových velikánů moderního umění jako byl Salvador Dalí či Picasso. V muzeu nám vyhládlo, rozhodli jsme se tedy pro útok na nejbližší španělské restaurace. S plnými žaludky jsme se v rámci odpoledního programu vydali na bývalá madridská jatka, současný prostor pro volnočasové aktivity El Matadero. Posezení u limonády v krásné parku Madrid Río nás ve španělském středomořském podnebí příjemně osvěžilo a dodalo nám energii pokračovat na další zastávku. Osvícené sídlo španělského krále, Palacio Real, nás při večerním šeru ohromilo a motivovalo k dalšímu objevování krás večerního Madridu.

(Pospíšil, Novák)

Úterý, 12. 10.

V úterý ráno jsme se vydali do národního španělského muzea Prado, kde na nás čekala výstava obrazů a soch od světově známých umělců, mezi které patří například Goya, Velázquez anebo Bosch. Na prohlédnutí muzea jsme měli celých 5 hodin. Malby byly ale natolik úchvatné, že některým z nás ani tolik času nestačilo.
Po obědě jsme se šli projít krásným parkem El Retiro, kde nás čekalo pár menších zastávek. Například jezero Estanque del Retiro, na kterém se dají vypůjčit malé lodičky, pomník Alfonse XII. nebo Křišťálový palác, ze kterého v odpoledním slunci přecházel zrak. Cestou zpátky jsme zahlédli i španělskou taneční skupinu, která to rozjížděla uprostřed parku a měla mnoho diváků, kterými jsme se na krátký čas stali i my.
Po řádném odpočinku a večeři jsme měli naši pravidelnou večerní procházku, kdy jsme obdivovali barvy španělské vlajky na madridské radnici. I zde, jako všude jinde, je zvykem, že na státní svátky se důležité budovy a památky rozsvěcí tematickými barvami. 12. 10. je Den hispánských národů (Día de la Hispanidad), protože v tento den Kolumbus doplul do Nového světa.
Po dalším kulturou nabitém dni jsme uvítali potřebný spánek.

(Havelková, Zejdová)

Středa, 13. 10.

Středeční den jsme zahájili brzkým odjezdem do El Escorialu. El Escorial původně sloužil jako klášter a bylo to také letní královské sídlo. Uvnitř jsou pohřbeni španělští panovníci v krásných mramorových hrobkách. Součástí areálu je také dechberoucí bazilika, klášter i škola. Před návratem zpátky do Madridu jsme si spolu všichni dali oběd v luxusní nádražní restauraci, což málem způsobilo, že nám ujel vlak, ale naštěstí jsme ho stihli. Den jsme zakončili tím, že jsme šli na vyhlídku do madridské radnice, odkud jsme měli výhled na celé město v zapadajícím slunci.

(Bělohlávková)

Čtvrtek, 14. 10.

Dnešní, poslední den v prosluněném Španělsku jsme zahájili sladce - posledními churros k snídani. Dopoledne jsme si vyrazili užít náš finální společný výlet - návštěvu Palacio Real, sídlo španělského krále, které je pro svou rozlohu považováno za jedno z největších vůbec v západní Evropě. Obdivovali jsme nejen nádherně vyzdobené komnaty, ale i korunovační klenoty. Zavítali jsme i do přilehlé katedrály Panny Marie Almudenské, která nás překvapila pestrobarevnými stropy a moderními vitrážemi. Odpoledne už jsme každý strávil po svém - jídlem, nákupy, procházkou, případně jen odpočinkem. Den jsme zakončili společnou závěrečnou večeří ve španělském stylu tapas.

(Kaňková, Raška)

Aktuální dění můžete sledovat na sociálních sítích, tedy na facebooku nebo ve stories na instagramu.