Den knihy

25.3. 2026 od 8:30 do 12:50

Den knihy

Vážení studenti i učitelé,
den knihy se po dvou letech vrací v nové podobě díky časopisu Not So Yellow do tříd GJP!

25.3. se na Gymnáziu Jana Palacha sejdou osobnosti z řad spisovatelů, ilustrátorů, tvůrců videoher, scenáristů, novinářů, překladatelů a mnoho dalších. Poskytnou Vám vhled do své práce, pohovoří o AI, autorských právech, ilustracích, překladatelství i scenáristice. Každý si díky širokému spektru hostů jistě najde svůj zájmový okruh.

Můžeme se těšit například na Kateřinu Tučkovou, kterou najdeme mezi autory maturitní četby, Jana Zemana, který se podílel na hře Kingdom Come II., Tadeáše Hlavinku z České Televize a další.

Přihlašování v bakalářích začne 16.3.
První blok začíná v 8:30 a končí v 9:45.
Druhý blok začíná v 10:00 a končí v 11:15.
Třetí blok začíná v 11:35 a končí v 12:50, kdy také končí celý Den knihy.

Věříme, že akce přispěje studentům hned na mnoho frontách a těšíme se na Vaši účast!

Redakce Not So Yellow


Jan Tyl
Umělá inteligence dnes není jen technologií, ale dynamickým proudem, který prostupuje společností, propojuje různé obory a zásadně mění způsob, jakým přemýšlíme, tvoříme i žijeme. Tato přednáška nabídne pohled na AI jako na fenomén neustálého vývoje – od prvních algoritmických přístupů až po současné digitální osobnosti, které s námi vedou dialog, učí se z interakcí a vytvářejí nové formy vztahů mezi člověkem a technologií. Společně se zamyslíme nad tím, kam tento proud směřuje, jaké hodnoty by měl nést a jak se naučit s jeho silou vědomě pracovat, místo abychom se jí nechali nekriticky strhnout.
Přednáškou provede Jan Tyl, český odborník na umělou inteligenci a zakladatel společnosti Alpha Industries, která se zaměřuje na vývoj tzv. digitálních lidí. Ve své práci propojuje AI s emocionální inteligencí, psychologií a vzděláváním a klade důraz na etiku a lidskou citlivost technologií. Je autorem projektů jako DigiHavel, digitální podoba Václav Havel, DigiMetodik pro podporu učitelů či platformy Hyperprostor pro tvorbu multi-agentních systémů. Účastnil se také první série realityshow Zrádci
Závěr přednášky bude patřit otevřené diskuzi o tom, jak mohou mladí lidé v éře umělé inteligence nejen obstát, ale stát se aktivními tvůrci budoucnosti, v níž technologie slouží člověku a podporuje jeho růst.


Jan Zeman
scénárista a herní designér Honza Zeman
Původem archeolog narozený ve stínu Orlických hor, který měl příliš rád vyprávění příběhů, než aby zůstal u poctivé profese vykradače hrobek. V současnosti se věnuji vývoji a psaní počítačových her. Posledních pět let jsem strávil jako herní vývojář ve společnosti Warhorse na tvorbě úspěšné hry Kingdom Come Deliverance II. Moje práce designéra zahrnuje vymýšlení a přípravu questů, které budou hráče bavit. Jako scénárista jsem psal herní dialogy a filmové scény vyprávějící příběh mladého kováře Jindry ze Skalice.
Jak vypadá vývoj počítačové hry? Proč vás vývojáři musejí někdy oklamat? Co se z příběhu mladého kováře muselo škrtnout? A jak nedělat počítačovou hru…?
Kristýna Sněgoňová
Kristýna Sněgoňová je česká spisovatelka fantastiky, vystudovaná socioložka, která učila chvíli ve školce, ale nakonec si její srdce získalo psaní. Má již za sebou mnoho knih, její série Města byla přeložena do polštiny, momentálně pracuje již na druhé knižní sérii s Františkem Kotletou. Ve volném čase se věnuje čtení, příběhovým videohrám a rpg hrám.
Během přednášky Vám poví nejen o psaní samotném, ale hlavně o tom, jaké to je prosadit se jako žena v mužsky dominovaném oboru fantastiky, kde kvůli jejímu drsnějšímu stylu psaní často slýchala, že její knihy musel napsat chlap, ostré kritice a jak ji zvládnout a čemukoliv, co bude diváky zajímat.


Pavel Gotthard
Živit se psaním je lákavý sen, ale na cestě k němu čeká mnoho nástrah. Budu mluvit o tom, jaké možnosti aspirující autorstvo má, co dává smysl studovat, kam směřovat, kde peníze jsou - a kde naopak ne. Hlouběji se ponoříme do světa scenáristiky, pomůžu vám se základní orientací v něm a předám praktické tipy, které se můžou hodit, pokud byste si vybrali právě tohle řemeslo.

Pavel Gotthard pracuje jako televizní scenárista. Podílel se na historických minisériích (Král Šumavy, Herec), procedurálních kriminálkách (Odznak Vysočina, Kriminálka Anděl) i soap-operách (První republika, Černé vdovy). Za minisérii Herec byl nominovaný na Českého lva.

Sára Vuchová
Začínala jako každý mladý pisálek se sny o úspěšné kariéře psát nejdříve do šuplíku. Odtud se její texty přesunuly na některé literární weby, až nakonec zakotvily na Wattpadu. Zde si pod přezdívkou Delta získala mnoho čtenářů. Vystudovala Vysokou školu kreativní komunikace a debutovala povídkou ve sborníku L3G3NDY: Antologie povídek nejmladší generace autorů české fantastiky (Epocha, 2020). V roce 2021 jí v nakladatelství Yoli vyšlo YA romantasy Zlatá značí osud a o tři roky později i YA thriller Sphinx. V současné době pracuje v nakladatelství Grada jako redaktorka young adult. V rámci své přednášky vám představí vznik knih jak už z autorského hlediska, tak z následného redakčního. Ke konci zodpoví cokoliv, co by studenty zajímalo.

Radek Morávek
Radek je právník specializující se na oblast duševního vlastnictví. Pracuje ve společnosti Albatros Media, kde se každodenně věnuje autorskému právu, licenčním smlouvám a ochraně tvůrčí práce autorů a autorek.
Ve své přednášce studentům srozumitelnou a praktickou formou přiblíží, co si vlastně představit pod pojmem duševní vlastnictví a proč není možné „jen tak“ používat obrázky, texty nebo videa nalezená na internetu. Vysvětlí základní principy autorského práva, časté mýty i reálná rizika, která z neznalosti právních pravidel plynou.
Součástí přednášky bude také pohled do zákulisí knižního světa – příběh tištěné knihy od rukopisu přes smlouvy, redakční práci a výrobu až po chvíli, kdy se dostane na pulty knihkupectví. Radek nabídne studentům praktický vhled do toho, jak právo chrání kreativní tvorbu a proč je respekt k duševnímu vlastnictví důležitý nejen pro vydavatele, ale i pro samotné tvůrce.



Tadeáš Hlavinka
Jak vznikají reportáže ve zpravodajství České televize? Na jaká místa se může dostat kulturní redaktor? A co všechno jeho práce obnáší? O tom přijde promluvit Tadeáš Hlavinka. V ČT pracuje osm let, z toho šest právě v redakci kultury, kde se zabývá především literaturou. Jinak organizuje a hraje larpy, po večerech čte komiksy, hraje videohry a amatérsky se zabývá historií totalitních režimů.
Markéta Marilee
Markéta Mar "Marillee" začala jako knižní youtuberka, později se stala jednou ze zakládajících členek Humbookteamu, který dodnes na sociálních sítí šíří povědomí o knihách spadajících do Young Adult. Dnes ji na akcích potkáte spíš za kamerou, a nebo nově s propiskou v ruce (spíš ne, propisky zásadně ztrácí), aby mohla čtenářům podepsat svůj knižní debut Jak džinové přicházejí o sny.


Kateřina Šardická
Kateřina Šardická pracuje jako redaktorka a příležitostná scenáristka. Její debut Zmizení Sáry Lindertové (2019) zvítězil v anketě Kniha roku v kategoriích YA roku a Objev roku. Práva na její druhou knihu Noci běsů (2020) se prodala do USA, Jižní Koreje a na Ukrajinu. Je autorkou čarodějného románu Apotéka Agnes Divotvorné (2025), řady povídek a spoluautorkou komiksu pro děti Stella a strážci závoje (2025). Její novinka Neklidný hrob (2025) je gotický román o snaze přelstít Smrt. Povídat bude o psaní, redakci knih, scénářích a vyprávění obecně.

Vráťa Hošek
Vráťa Hošek je písničkář a parodista, který si získává popularitu na české hudební scéně díky svému originálnímu přístupu k folku. Jeho tvorba balancuje na hraně zákona i vkusu, čímž si získal pověst interpreta, který se nebojí posouvat hranice a provokovat. Hoškovy písně vynikají nevážnými texty o vážných tématech, často s historickým přesahem, a nabízí posluchačům unikátní kombinaci humoru a poučení.

Ve své tvorbě Vráťa Hošek propojuje známé melodie s vlastními svéráznými texty, které čerpají z jeho životních zkušeností i nečekaných historických událostí. Jeho texty a parodické písně zahrnují širokou škálu témat – od kulturních ikon, jako je Dáda Patrasová, přes kontroverzní osobnosti, jako Olga Hepnarová nebo Hermann Göring. Hošek sám sebe popisuje jako „písničkáře na hraně hodin dějepisu a zákona“.

Obsah přednášky:
Co je parodie, její definice, parodie jako žánr, teorie humoru a jak do ní parodie zapadá.

Psaní hudebních textů a parodii, nástroje a stylistické prostředky.

Historie jako téma písní.

Digitální distribuce hudby.

Saša Uhlová
Saša Uhlová je socialni novinářka zabývající se tématy jako školství, exekuce či lichva. Pod změněnou identitou se v roce 2017 nechala zaměstnat jako zaměstnankyně v různých nízkopříjmových zaměstnání. Tuto svou zkušenost natočila s Apolenou Rychlíkovou dokument Hranice práce. Od roku 2017 je redaktorkou Alarmu.
O integraci ukrajinských uprchlíků v Česku se často říká, že se podařila. Zároveň můžeme v české společnosti sledovat projevy nenávisti vůči nim. Jak se jim vlastně v Česku žije a mohl český stát něco udělat lépe?


Petr Urban
Jak na první knihu a scénář

Co všechno předchází té chvíli, než se váš vymodlený první román objeví na pultech knihkupectví? Jaké překážky je třeba překonat, jaké draky porazit a jaké si raději ochočit?
O cestě k první vydané knize a také o tom, že dopsáním rukopisu to teprve začíná. Podíváme se také na tvorbu scénářů a jejich převedení na prkna, co znamenají svět.
Petr Urban toužil psát už od třetí třídy, ale pak ho na mnoho let pohltilo divadlo, larpy, deskové hry… Až z toho všeho nakonec začal učit. Své první povídky rodák z Vršovic publikoval v průběhu let v různých sbornících – soutěžních i jiných (O lahvičku Miruvoru, O loutnu barda Marigolda, Zrození Modrého měsíce, Úsvit nových bohů). Je také autorem několika divadelních her (Divadlo pro slepé, Křídla) a sbírky básní s názvem Básně k pohlazení.
Roku 2024 vyšla jeho románová prvotina, městská fantasy s prvky noiru, s názvem Práh: Mezi Půlnocí a Ďáblem.


Jakub Zelenka
To nejlepší, co můžeme udělat pro novinařinu, je zpomalit. Platforma Page Not Found si nedala za cíl pouze vytvořit prostor pro nezávislou novinařinu, ale i redefinovat, jak by novináři mohli fungovat v éře AI, kdy celý obor čelí obrovským výzvám a lidé mění své návyky konzumace informací stejně radikálně jako po příchodu sociálních sítí.
Jakub Zelenka je investigativní novinář, v květnu 2024 s Apolenou Rychlíkovou


Adéla Stopka
Adéla Stopka je ilustrátorka na volné noze, má vystudovanou teoretickou fyziku, ale profesně se věnuje ilustracím. Je autorkou mnoha obálek, ať už k young adult knihám (Vampýrská akademie, Jsi moje od Notsofreeusernames a další), tak scifi a dystopickým (obálky pro Františka Kotletu), také ale vytvořila několik vědeckých ilustrací pro Masarykovu Univerzitu a Akademii věd ČR. Ve volném čase se věnuje luštěním šifer, organizování AnimeFestu a dlouhým procházkám s jejím psem.
V rámci přednášky Vám řekne něco o ilustraci samotné, domluvě s nakladatelstvími a autory samotnými, jaké o je jakožto umělec na volné noze.


Markéta Audy Masopustová
Jak vzniká komiks: zákulisí nakladatelského procesu
Jaká cesta vede od rukopisu ke knize v knihkupectví? Přednáška nabídne praktický pohled na celý nakladatelský proces se zaměřením na komiks a mangu – od překladu přes redakci a korekturu až po sazbu, lettering a finální výrobu. Ukáže, čím se jednotlivé profese v komiksové tvorbě skutečně zabývají, kde se jejich role prolínají a v čem se práce s obrazovým vyprávěním liší od práce s běžným prozaickým textem. Součástí bude i otevřená reflexe pracovních podmínek v knižním průmyslu, specifik práce na volné noze a toho, co obnáší dlouhodobá spolupráce s nakladatelstvím. Přednáška vychází z reálné praxe a je určena všem, které zajímá, co se děje s přeloženým komiksem.
Markéta Audy Masopustová je zkušená redaktorka mangy a komiksů, která mimo jiné zaštiťuje Animefestí přípravku. Nepracuje jen s knížkami, ale také s jazykovými modely a dalšími nástroji umělé inteligence.


Eliška K. Vítová a Petr Kabelka
V posledních letech u nás vychází stále více manga titulů a japonský komiks plní regály knihkupectví i knihoven. Jak se ale vlastně manga překládá a jak se k takové práci případně dostat? A dokáže vůbec překlad komiksů člověka v dnešní době uživit? Překladatelské duo Petr Kabelka a Eliška K. Vítová vám rádi popíšou realitu tohoto neobvyklého zaměstnání a zodpoví vše, co by vás mohlo zajímat.


Kouřilovi
ANNA A JIŘÍ KOUŘILOVI jsou v rámci českého literárního rybníčku nováčky – jejich fantasy prvotina Jošt: Stíny Brünburgu se na pultech knihkupectví objevila teprve v červnu 2025, sbírá však nadšené ohlasy. Jak funguje psaní ve dvou? Proč zrovna tenhle svět a příběh? A je opravdu Jošt „český Harry Potter“, jak zmiňují některé recenze? Na tyto a mnohé další otázky Kouřilovi během besedy rádi odpoví.
Anna diktovala pohádky ještě dřív, než sama uměla číst a psát. Jiří napsal první povídku, až když na ni chtěl udělat dojem a na první dobrou vyhrál literární soutěž. Tak se vzali. Nyní krom práce vychovávají dítě, pěstují víno, sbírají komiksy, ochotničí a společně píšou.
Do svých textů oba promítají to, co mají rádi – lékařka Anna medicínu, folklór a mytologii a zemědělský analytik Jiří environmentalistiku, historii a geografii. Anna obstará většinu psaní, Jiří většinu worldbuildingu. Rádi pracují s klišé, která se snaží hravou formou obracet naruby. Baví je tvorba komplexních světů, které dávají smysl a současně je v nich stále co objevovat.


Beseda s Kateřinou Tučkovou
Kateřina Tučková patří mezi nejvýraznější současné české autorky. Ve své tvorbě se dlouhodobě věnuje české historii a citlivě otevírá témata paměti, identity a společenské odpovědnosti. Mezi její nejznámější romány patří Vyhnání Gerty Schnirch a Žítkovské bohyně.
Besedou vás provede studentka Magdaléna Snítilová ze třídy 4.A. Společně se zaměří na autorčinu tvorbu, její práci s českou historií, otázku, zda se dá psaním uživit, i na další související témata. Součástí besedy bude také prostor pro dotazy z publika.

Lukáš Brychta
Lukáš Brychta je divadelní teoretik a praktik se zaměřením na současné interaktivní divadelní směry. Působí na pražské Divadelní fakultě AMU a spoluzaložil divadlo Pomezí, které se zaměřuje na různorodé podoby současného interaktivního divadla a příbuzné umělecké směry. Zde působí jako člen uměleckého vedení a kmenový režisér. Svůj badatelský i praktický záměr směřuje nejvíce k různým podobám imerzivního divadla a možnostem rolového zapojení účastníků (larp).
Pražské divadelní uskupení Pomezí se věnuje interaktivním performativním žánrům rozvíjejícím současné podoby divadla. Jeho hlavní těžiště leží v prozkoumávání odlišných podob imerzivního divadla, vedle toho se ale zabývá i dalšími interaktivními formami, mezi které patří například audiowalky, narativní prostory, larpové projekty či inscenace pro jednoho diváka. Mluvit bude o tomto projektu.

Zuzana Říhová
Měl to spálit
„Řikám ti, měl to spálit, jako vážně měl.“
„Myslíš jako Max? Max Brod?“
„Jo, tak Kafka ho o to prosí, říká mi a píše mu spal to, a Max co?“
„Co Max?!
„No ty bláho, nejenom že to nespálí, on ho vydá, chápeš, celýho Kafku vydá. No a já pak chudák.“
„Chudák, ty?“
„No, protože to muskm číst, ne asi. Jako myslíš, že někoho zajímá, že se nějakej chlápek nějaký ráno probudí jako odpornej brouk?“
„Já nevim. Zajímá? Zajímá to ještě někoho?!“
Přednáška se zaměří na tvorbu Kafky z pohledu literární teoretičky Zuzany Říhová působící na Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Věnuje se české a evropské avantgardě a modernismu. V letech 2014–2017 vedla katedru bohemistiky v Oxfordu. Nyní vyučuje na VŠKK a AAU.

Anna Šišková Plasová

Anna Šašková Plasová (*1988) je překladatelka a tlumočnice polštiny. Absolvovala několik oborů na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Překládá jak beletrii (Marta Dzido, Elżbieta Cherezińska), tak literaturu faktu a knižní reportáže (Jakub Benedyczak, Mariusz Surosz). V posledních letech se hodně zaměřuje na dětskou literaturu včetně knih pro ty úplně nejmenší čtenáře (leporela o Péťovi). Titulkuje filmy a divadelní představení. Zároveň se věnuje také tlumočení (v kabině i na pódiu), především v oblasti kultury – na literárních, filmových či divadelních festivalech, besedách, autorských čteních a podobně.

Překladatelství má mimořádně dlouhou zdokumentovanou historii – překladů se ve své době dočkaly například Epos o Gilgamešovi či Odyssea. Později měly obrovský kulturní, společenský i politický vliv překlady Bible do národních jazyků. I dnes můžeme směle tvrdit, že umění zpřístupněné prostřednictvím překladu je nezbytnou podmínkou kulturní otevřenosti vůči světu.
V jaké situaci jsou překlady do češtiny dnes? Jak se to vlastně dělá? Dá se tím uživit? Potřebujeme ještě vůbec překladatele, nebo se o všechno postará DeepL? A má smysl o takovém povolání do budoucna vůbec uvažovat?