Absolventi za katedrou aneb Labyrint poznávání v novém
Anotace jednotlivých workshopů:
Vážení,
Absolventi za katedrou je Labyrint poznávání v trochu jiném formátu. Akce se bude konat 3.12. Sraz ve škole je nejpozději v 8:15. Akce bude končit zhruba ve 13:00.
Během přestávek se budete moci občerstvit svačinkami našich maturantů.
V Labyrintu čekají každého z vás tři workshopy po 75 minutách. Přihlašovat se budete moci od středy 18. 11. od 20:00 do pátku 20. 11. do 16:00 , a to přes systém bakalář. Je nutné se přihlásit na všechny tři bloky. V rámci každého bloku se lze napsat na jeden workshop. Níže najdete rozpis workshopů do jednotlivých bloků a místnost, kde se workshop bude konat. Úplně dole pak najdete anotace.
Rozpis bloků s místnostmi
1. Blok 8:30-9:45
(2.01) Burza, AI, svět investic – William Kubík
(2.03) Pohled za zrcadlo – globální ekonomika, vysoká politika – Roman Chlupatý
(3.01) Veřejnoprávní média na mediální mapě současnosti – Anna Vošalíková
(3.03) Budoucnost planety: výzvy a řešení – Dan Heuer
(4.01) Z GJP na Wall Street a zase zpět – Jaroslav Czernek
(4.02) Psychotropní houby kdysi a dnes – Jan Borovička
(4.03) Dá se živit cestováním? A stojí to za to? – Jan Kubišta
2. blok 10:05 – 11:20
(2.01) Dějiny tetování a antropologie umění – Martin Rychlík
(2.02) Všímavost, poezie a myšlení – Alexandra Brocková
(2.03) Od terénního nálezu k 3D modelu: moderní metody archeologické dokumentace – Jan Pařez
(3.01) Z GJP k natáčení mezinárodních projektů – Karla Stojáková
(3.03) Diskuze s architekty – Šenberger, Ciesla, Abt
(4.01) „Zítra vstanu a zachráním svět.“ – Příběhy českých vojenských pozorovatelů v misích OSN – Jaroslav Vaňous
(4.02) Od paragrafů k seniorům, s charitou v srdci – Lucie Trnková
(4.03) Závislosti (nejen) ve výtvarném umění — rizika vs. potěšení – Anna Goldsbroughová
3. Blok 11:35-12:50
(2.01) Dějiny vlasů a dějiny skalpování – Martin Rychlík
(2.03) Herectví a jeho úskalí – Antonie Formanová
(3.01) Evropa očima světoobčana – Petr Pospíšil
(3.03) Diskuze s architekty – Šenberger, Ciesla, Abt
(4.01) Malé nakladatelství, velké příběhy – Karolína Ryvolová
(4.02) Ze života lékaře a záchranáře – Ondřej Brzoň
(4.03) Zdraví se úročí: Proč investovat do síly a kondice? – Jan Stuparič
- Blok (8:30 – 9:45)
Roman Chlupatý – Pohled za zrcadlo
Svět – nejen vysoké politiky a dlouhých peněz – se stává čím dál tím chaotičtější a nebezpečnější místo. Těchto 75 minut vám (ne)pomůže se zorientovat.
Stratég specializující se na globální ekonomiku, politiku a průsečík těchto dvou světů. Žil, studoval a pracoval v Londýně, Torontu, Berlíně a Amsterodamu. Autor šesti knih o (politické) ekonomii, které vyšly mimo jiné v angličtině, japonštině a čínštině.
William Kubík – Burza, AI, svět investic
Finance – ekonomické, technologické a investiční trendy. Žádná nudná přednáška – pojďme společně diskutovat o tématech, která právě hýbou světem! Zjistíme, co je to vlastně finanční trh, jak funguje v praxi a proč výnosy ovlivňují dění kolem nás. Probereme nejnovější technologické a investiční trendy a ukážeme si, jak jim rozumět. Přijďte se ptát! Žádné předchozí znalosti nepotřebujete – stačí zvědavost a chuť se zapojit!
Jsem bývalý student GJP. Nyní pracuji jako finanční analytik v J&T Bance, což je privátní investiční banka. Jako analytik se zaměřuji na rozbor akcií, dluhopisů a derivátů. Mým hlavním úkolem je dodat klientům banky maximálně přesné informace a analýzy pro jejich investiční rozhodnutí. Profesně se nejvíce zaměřuji na oblasti polovodičů, technologií a AI, sektor farmacie, luxusního zboží a dluhopisové emise.
Články autora: William George Kubik – Hospodářské noviny (HN.cz)
William George Kubik – „Quality means doing it right when no one is looking.“ Henry Ford | LinkedIn
Anna Vošalíková – Veřejnoprávní média na mediální mapě současnosti
Jaké služby přináší dnešní veřejnoprávní média? Jsou skutečně pilířem demokracie? V diskusi probereme roli Českého rozhlasu jako média, které má informovat ale zároveň přinášet experimantální a moderní obsah pro všechny posluchače. Jsou i AI based a interaktivní audia, sportovní zpravodajství, podcasty nebo vážná hudba veřejná služba?
Šéfdramaturgyně pro digitální obsah. V Českém rozhlase pracuje bezmála 10 let. Začínala na pozici specialistky mezinárodních vztahů a nyní má na starost digitální, experimentální a niche obsah Českého rozhlasu. Je členkou skupiny pro AI, píše, režíruje, stříhá a pracuje i jako kreativní producentka. Je autorkou podcastů Superhrdinka, Zednáři, Strašidla a řady dalších. Vystudovala marketingovou komunikaci a PR a nová média se specializací na narativy počítačových her a Transhumanismus.
Dan Heuer – Budoucnost planety: výzvy a řešení
Přednáška účastníkům přiblíží současný stav planety a hlavní problémy životního prostředí, kterým dnešní společnost čelí. Vedle pojmenování klíčových výzev se zaměří na otázku odpovědnosti a hledání konkrétních řešení – a to jak na úrovni státní politiky a legislativy, tak v podnikatelském sektoru i v běžném osobním životě jednotlivce.
Dan Heuer je absolvent naší školy a přední expert na firemní udržitelnost. Dále studoval na Univerzitě Karlově dvojobor sociologickoekonomická studia a následně Sociální a kulturní ekologii. Založil a působí v poradenské společnosti Fair Venture a technologickém projektu Impact Metrics, které pomáhají firmám měřit jejich dopad na životní prostředí i společnost a přecházet na udržitelný model fungování.
Jan Kubišta – Dá se živit cestováním? A stojí to za to?
Jaké je proměnit vášeň pro cestování ve vlastní profesi? Dá se uživit jako turistický průvodce a je to opravdu práce snů? Povídání o životě nejen na ostrovech Atlantiku, portugalské mentalitě, dobrodružstvích na cestách i o tom, co všechno obnáší práce průvodce. O svobodě, poznávání světa, ale také o odpovědnosti, nejistotě a hledání vlastní životní cesty. S fotografiemi, osobními příběhy a prostorem pro otázky.
Jan Kubišta je cestovatel, turistický průvodce a zakladatel cestovní agentury a značky Ostrovan. Na Madeiru se poprvé vydal v roce 2002 a od té doby se jeho život stále více proplétá s ostrovy Atlantiku – Madeirou, Azorami a Kanárskými ostrovy. Dnes se specializuje na poznávací a turistické cesty, při kterých propojuje přírodu, místní kulturu a setkávání s lidmi. Je také bývalým studentem Gymnázia Jana Palacha.
Jaroslav Czernek – Z GJP na Wall Street a zase zpět
Jaké překážky musel průměrný student GJP překonat na cestě za svým cílem, aby mohl působit na mezinárodní businessové scéně. Co od takové cesty očekávat, čemu se vyvarovat a jak se mění možnosti a příležitosti v kontextu rychlého rozvoje AI. Diskuze zaměřena na praktické zkušenosti, překvapení a rozčarování na této cestě pro kohokoliv, kdo by se chtěl tímto směrem vydat sám
Jaroslaw Czernek, maturoval na GJP 1997; následně vystudoval Právnickou Fakultu UK a postgraduální studium (Masters/LLM) na UC Berkeley v USA. Advokát v ČR, UK a USA (stát New York). Po studiích pracoval jako právník/advokát v Praze, New York City a Londýně. Od 2015 se věnuje investování / private equity. Je ženatý, má 2 děti ve středoškolském věku a ve volnem čase rád cestuje a poznává svět, lyžuje a kitesurfuje.
RNDr. Jan Borovička, Ph.D. – Psychotropní houby kdysi a dnes
Přírodovědec působící na Geologickém ústavu a Ústavu jaderné fyziky AV ČR. Zaměřuje se na výzkum hub, zejména na akumulaci zdravotně rizikových prvků v plodnicích. Popularizátor vědy a publicista. V minulosti se intenzivně věnoval i problematice psychotropních hub, zejména evropským druhům lysohlávek.
Houby obsahující látky ovlivňující lidskou mysl označujeme jako psychotropní, psychoaktivní nebo halucinogenní. Moderní západní civilizace objevila účinky těchto hub před 70 lety. Desítky let však byly tyto houby zahaleny tajemstvím. Jak se proměnilo naše poznání těchto hub během posledních 30 let? Jaká tajemství jsme řešili v minulosti a před jakými stojíme dnes? Na takové otázky se pokusí odpovědět tato přednáška.
- Blok 10:05 – 11:20
Martin Rychlík – Dějiny tetování a antropologie umění
Kdy si první člověk vpravil pod kůži barvící pigment? Jistotu nebudeme mít nikdy, ale víme, že tetování provází lidstvo nejméně po dobu 5300 let. Oním nejstarším důkazem je totiž mumie alpského Ötziho, který má na těle řadu modravých čárek; dost možná nikoliv z krášlicích, ale z léčivých či magických důvodů. Lidé se tetovali při rituálech, iniciacích, ale tetují se i pro okrasu. Vědci se zajímají o jinou „etnoestetiku“, zkoumají tatuáže, masky či totemy.
Martin Rychlík, maturoval na GJP 1995. Etnolog a vědecký novinář Martin Rychlík studoval na FF UK a Tokijské univerzitě. Již 25 let působí v médiích: pracoval v České tiskové kanceláři (ČTK), v týdeníku Euro, deníku Lidové noviny a vedl média Univerzity Karlovy s redakcí magazínu UK Forum (jež získala ocenění Zlatý středník či Fénix Content Marketing v letech 2019 až 2023). Na stanici ČRo Dvojka vysílal s antropologem Martinem Soukupem po dvě sezóny pořad Člověčiny (70 epizod). Za knižní příručku Science Communication: Úvod do komunikace vědy (MatfyzPress 2024) obdržel autorský tým Cenu děkana MFF UK za popularizaci vědy. Napsal pět monografií; kniha Dějiny lidí (Academia 2022) se dočkala tří dotisků a obdržela cenu Magnesia Litera za publicistiku (2023) i hlavní Cenu E. E. Kische. Nyní působí v Nadaci Neuron na podporu vědy a na Rektorátu Univerzity Karlovy. Má čtyři děti: Lucii, Matyáše, Tadeáše a Elišku.
Jan Pařez – Od terénního nálezu k 3D modelu: moderní metody archeologické dokumentace
V minulém roce byly při archeologickém výzkumu na okraji Prahy odkryty dvě jámy s pozůstatky dřev. Tento výjev zůstal odhalený pouze několik minut, než vše zaplavila podzemní voda. Po vyčerpání vody a rozsáhlému obkopání se na dně jámy objevily konstrukce dvou dochovaných germánských studní z období poloviny 2. století n. l. Jak postupovat při záchraně nálezů, které podléhají rychlé zkáze a jejichž zachování vyžaduje bezprostřední zásah?
Po absolvování GJP vystudoval archeologii na Západočeské univerzitě v Plzni, kde získal magisterský titul. Následně se několik let věnoval záchrannému archeologickému výzkumu. Později působil jako archeolog a vedl odbor archeologie na Generálním ředitelství Národního památkového ústavu. V současnosti pracuje v Archeologickém ústavu AV ČR, kde se zaměřuje na digitalizaci archeologických výzkumů. Zároveň dokončuje doktorské studium archeologie na Západočeské univerzitě v Plzni.
Karla Stojáková – Z GJP k natáčení mezinárodních projektů
Povídání bude o tom, jak se produkování stane vášní a nedílnou součástí života.
Karla Stojáková se narodila 1978 v Brně. Po vystudování GJP získala magisterský titul na FAMU (Filmová a televizní fakulta, Akademie múzických umění v Praze), v oboru produkce a v letech 2018-2022 zde působila coby vedoucí Katedry produkce. Při studiích na FAMU založila filmovou produkční společnost Axman Production, jež je od roku 2006 členem Asociace producentů v audiovizi (APA) – Karla zde v letech 2008-2010 působila jako členka představenstva a 2009-2011 byla předsedkyní správní rady České filmové komory. Na filmovém festivalu v Cannes 2006 byla prezentována European Film Promotion jako český zástupce “Producer on the Move” a v témže roce se stala členem ACE Producers, kde působila řáadu let jako členka boardu a vice-presidentka. V roce 2005 založila první festival asijských filmů v Praze – přehlídku FILMASIA, a v témže roce se společností Axman Production natočila v Praze pro jihokorejskou televizi dlouho nejúspěšnější korejský seriál Lovers in Prague.
V roce 2013 založila společně s dalšími producenty-Pavlem Berčíkem, Janem Kallistou a Ondřejem Zimou (později i se Silvií Michajlovou) – filmovou produkční společnost Film Kolektiv.
Je členkou European Film Academy, European Producers Club, APA a ČFTA.
V současné době dokončuje 2 projekty: historickou minisérii Anežka o sv. Anežce České v koprodukci evropských televizí a žánrový seriál Stvůry režiséra Jana Těšitele podle knížek Kristýny Trpkové.
V posledních letech vyprodukovala dokumentární projekt Architektura ČSSR 58-89 autorů Vladimíra 518 a Jana Zajíčka, Aristokratka ve varu –komedii režiséra Jiřího Vejdělka podle knihy Evžena Bočka, minoritní koprodukce – Dům v Lukách, rakousko-česká koprodukce scenáristky a režisérky Terezy Kotyk (se kterou Karla Stojáková v minulosti pracovala na filmu Home Is Here/Doma je tady) a další celovečerní film gruzínského režiséra Georgije Ovashviliho Měsíc je můj otec (se kterým v minulosti již natočila oceňovaný film Corn Island/Kukuřičný ostrov).
Anna Goldsbroughová – Závislosti (nejen) ve výtvarném umění — rizika vs potěšení
Jak vznikají závislosti, proč nás některé prožitky tolik přitahují a kde končí potěšení a začíná riziko?
Workshop Labyrintu poznání se zaměřuje na závislosti jako na komplexní lidské, společenské i umělecké téma. Účastníci se seznámí s různými podobami závislostí a zamyslí se nad hranicemi mezi motivací, potěšením a ztrátou kontroly. Výtvarné umění poslouží jako prostor pro citlivé zkoumání této problematiky napříč historickými obdobími. Prostřednictvím děl a osudů vybraných umělců účastníci zjistí, jak se touha, úzkost, extáze či vnitřní napětí promítaly do umělecké tvorby a jak může umění zároveň sloužit jako způsob vyrovnávání se s těmito náročnými zkušenostmi. Praktická část vychází z principů artefiletiky a nabízí účastníkům možnost nahlédnout na téma závislosti skrze vlastní tvůrčí prožitek a reflexi. Kombinace obrazových podnětů, asociací a sdíleného dialogu otevře prostor pro osobité uvažování o hranicích, sociálních vlivech i o tom, co člověku přináší radost a co ho může ohrozit. Workshop podporuje kritické myšlení, sebepoznání, empatii a schopnost otevřeně i bezpečně mluvit o náročných tématech
Jaroslav Vaňous – „Zítra vstanu a zachráním svět.“ Příběhy československých a českých vojenských pozorovatelů v misích OSN.
Od roku 1989 se českoslovenští a čeští vojenští pozorovatelé účastní misí pod mandátem OSN. Výčet operací, do nichž se za téměř čtyřicet let zapojili, je obsáhlý a stále se rozšiřuje. Naši vojenští pozorovatelé – byť většinou v nevelkých počtech – působili na africkém kontinentu, na evropském území či v blízkovýchodním regionu. Byli a jsou respektováni za schopnost vyrovnat se s turbulentními podmínkami v konfliktních zónách, jakož i za empatický přístup při jednání s lokální komunitou. Cílem přednášky bude pozvednout toto dosud opomíjené téma a představit dosavadní výsledky výzkumu, který je v dané oblasti realizován v rámci projektu VHÚ Paměť vojáka – příběhy zahraničních operací.
Jaroslav Vaňous – Vystudoval magisterské programy Politologie na Fakultě sociálních věd UK a Orální historie – soudobé dějiny na Fakultě humanitních studií UK. V letech 2015–2024 zaměstnán jako archivář v Archivu bezpečnostních složek, nejprve v Oddělení zákona č. 262/2011 Sb. a poté v Oddělení archivních fondů operativních svazků a vyšetřovacích spisů. Výběrem archiválií se podílel například na výstavě Leopold Šrom a moravští letci RAF, která byla součástí knihovního cyklu Oči Brna. V archivní edukaci se věnoval exkurzím zahraničních studentských skupin. Je členem České archivní společnosti.
Od podzimu roku 2024 působí na VHÚ Praha v orálně-historickém týmu projektu Paměť vojáka – příběhy zahraničních operací. Zaměřuje se zejména na životní příběhy českých vojenských pozorovatelů v mírových misích OSN.
Je členem spolku Političtí vězni.cz, v jehož rámci se spolupodílel na vzdělávacích aktivitách v oblasti připomínání vězeňské nucené práce v pracovních táborech při uranových dolech na Jáchymovsku po roce 1945. Spolupracoval rovněž na vzdělávacím projektu Stopy totality, v němž žáci a studenti ve svém okolí nahrávali a dokumentovali životní příběhy osob perzekuovaných komunistickou mocí.
Lucie Trnková – Od paragrafů k seniorům, s charitou v srdci
Musíte už na gymplu vědět, čím chcete jednou být, nebo je úplně v pořádku během života změnit směr? Bývalá studentka GJP vás provede svou cestou od advokacie až k manažerské pozici ředitelky pečovatelské služby s více než 50 zaměstnanci, vedle které se už 13 let ve volném čase věnuje také charitě prostřednictvím vlastního nadačního fondu. O práci s lidmi, velkých rozhodnutích, nečekaných životních zatáčkách i o tom, že úspěch nemusí znamenat jen kariéru, ale také dělat něco, co má smysl.
Po maturitě na GJP (v roce 1999) jsem vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a následně jsem 3 roky dělala koncipientku v malé pražské advokátní kanceláři. V roce 2009 jsem složila advokátní zkoušku a advokacii jsem vykonávala samostatně v letech v letech 2029-2018, se specializací na rodinné, trestní a občanské právo. Absolvovala jsem také komplexní výcvik mediace.
Posledních přibližně osm let od r. 2018 působím jako ředitelka Pečovatelské služby Prahy 6, kde zodpovídám za řízení organizace s přibližně 75 pracovníky. Věnuji se mimo jiné vedení lidí, strategickému řízení, hospodaření organizace a náboru, pracovněprávní problematice, řešení krizových situací a komunikaci s veřejnou správou i veřejností, ale naštěstí je i prostor pro setkávání s uživateli služeb (seniory), koncepční rozvoj a různé projekty (VR pro seniory, Mezigenerační bydlení)
V roce 2025 jsem dokončila MBA se specializací Psychologie managementu. Vedle profesní činnosti se od roku 2013 ve volném čase věnuji také vlastnímu nadačnímu fondu, který jsem založila v roce 2013 s přáteli a od té doby za podpory hudební skupiny Tata/Bojs intenzivně pomáháme na Praze 6 (blíže viz. www.nfsestysmysl.cz nebo FB Nadačního fondu Šestý smysl).
Studentům bych ráda nabídla především pohled na to, jak může vypadat profesní cesta po gymnáziu, která se postupně proměňuje – od práva a advokacie až k vedení lidí a organizace v sociální oblasti ale také charitativní činnosti. Mohla bych mluvit také o rozhodování, práci s lidmi, zvládání náročných situací nebo o tom, co mi jednotlivé etapy profesního života daly.
Budu ráda, pokud by pro Vás moje zkušenosti mohly být pro projekt zajímavé. A nestydím se mluvit😊
Šenberger, Ciesla, Abt – Diskuze s architekty
Výpověď architektů, absolventů Gymnázia Jana Palacha, jaký byl nastup do studia, co jim architektura v praxi dala, co jim vzala a jak hodnotí svůj obor.
Martin Šenberger je architekt a vede pražský ateliér mar.s architects, který navazuje
na rodinnou architektonickou tradici sahající do 90. let. Ateliér založili jeho rodiče a
Martin jej před čtrnácti lety převzal, postupně proměnil a rozvinul v současné
architektonické studio. Dodnes spolupracuje se svým otcem, architektem a
pedagogem Fakulty stavební ČVUT v Praze. Architekturu vystudoval na Českém vysokém učení technickém v Praze a na
Technische Universität Wien. Profesní zkušenosti získával mimo jiné v
architektonických kancelářích ADR a Lewis and Hickey Prague, kde se podílel na vedení
českých i mezinárodních projektů. Ve své práci se věnuje širokému spektru architektonických zadání – od rekonstrukcí
historických a industriálních objektů přes bytové a komerční stavby až po návrhy
interiérů. Zajímá ho především hledání nového využití existujících budov, propojování
historie se současnou architekturou a vytváření prostorů, které mají vlastní charakter a
přirozeně reagují na potřeby lidí. Příkladem je konverze historického Žitného mlýna na
Vltavě, při níž se bývalý průmyslový areál proměnil v současné bydlení, aniž by ztratil
svou původní identitu. Dnes vede tým architektů v pražských Holešovicích, kde ateliér sídlí v bývalém
industriálním areálu Kabelovny. Projekty mar.s architects získaly řadu českých i
mezinárodních architektonických ocenění.
Jan Ciesla – Do Prahy jsem se vrátil z Finska v roce 1992, v šestnácti letech, a nastoupil jsem na
GJP. Při studiu jsem pracoval v rodinné firmě, takže jsem brzy poznal, jak funguje podnikání a
jednání se zákazníky. Technika a stavění mě zajímaly odmalička, a tak jsem po maturitě nastoupil
na Fakultu architektury ČVUT. Ještě během studia jsem si sám zrekonstruoval podkrovní byt.
Pokládka podlahy nebo montáž kuchyně mě naučily, že architekt musí rozumět i tomu, jak se věci
skutečně staví. Tuto zkušenost považuji za jednu z nejcennějších. Studium mi nechávalo prostor, a proto jsem si brzy začal hledat praxi v ateliérech. Téměř tři roky jsem pracoval v ateliéru architekta Adama Slabého, kde jsem se naučil víc než v kterékoli
přednáškové síni. Fakultu jsem dokončil v roce 2003 a v roce 2006 jsem složil autorizační zkoušky
u České komory architektů. Ve stejném roce jsem založil vlastní praxi. V roce 2008 jsem se
spolužákem Mirkem Krátkým založil ateliér archicraft a postupně jsme budovali tým. S růstem fi
firmy se moje role posouvala od navrhování k řízení lidí a projektů. Tahle část profese studentům
často zůstává skrytá, přitom je stejně důležitá jako samotný návrh.
V roce 2015 jsme s brandovým specialistou začali práci ateliéru systematicky profilovat. Zaměřili
jsme se na střídmou, nenápadnou kvalitu, poctivé materiály jako beton, sklo a dřevo a na čisté
linie. Roky 2017–2018 přinesly naše dosud nejlepší realizace a dokončení několika
dlouhodobých projektů. V roce 2019 jsme koupili vlastní ateliér a v březnu 2020, těsně před
pandemií, jsme se do něj přestěhovali. Dnes se věnuji rezidenční i veřejné architektuře a podílím
se i na dalších projektech v rámci společnosti MONDEA.
Štěpán Abt – Na GJP jsem přestoupil z gymnázia Nad Štolou. A jsem rád. Potkal
jsem zde ženu. Jeden z našich synů už také chodí na GJP. A poznal
jsem tu i Tomáše a Martina. Po maturitě jsme byli spolužáci na fakultě
architektury. A teď jsme kolegové.
Jsem rodilý Pražák, Leteňák. Zkusil jsem to ale taky v Curychu,
Londýně a jinde. Praha je rozhodně můj domov. A GJP jedním z jeho
základních kamenů.
Alexandra Brocková – Všímavost, poezie a myšlení
Nabídnu úvahu nad smyslem studia humanitních věd, která se může přetransformovat do úvah o přínosech věnování se poezii. Svorníkem celé přednášky budou zdánlivě paradoxní témata potřebnosti nepotřebného či užitečnosti neužitečného. Kultivace vlastní všímavé pozornosti bude naším záměrem!
Alexandra Brocková (1997) píše básně, črty, publicistické a odborné texty. Je absolventkou Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, svoji doplněnou diplomovou práci publikovala pod názvem Ne-místné místo člověka (FHS UK, 2024). V souvislosti s touto prací obdržela studentskou Cenu Josefa Hlávky 2023, již uděluje nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových. Věnuje se doktorskému studiu filosofie a je hlavní řešitelkou grantového projektu GA UK Obrazotvornost v kontextu myšlení Blaise Pascala. Je pravidelnou přispěvatelkou menšinového časopisu Listy Slovákov a Čechov, kde založila a edituje přílohu Lampáš. V letech 2024 a 2025 spolu-lektorovala pravidelný program Klub inspirativních děl v Domě čtení Městské knihovny v Praze zaměřený na četbu klasických děl. V nakladatelství Dauphin v roce 2025 vyšla její básnická prvotina Číhat na mech, která byla nominována na cenu Magnesia Litera 2026 v kategorii za debut roku. Je laureátkou Ceny Toma Stopparda 2026 za esej Lodě, moře, přístavy.
- Blok 11:35 – 12:50
Martin Rychlík – Dějiny vlasů a dějiny skalpování
Vlasy – ať už jsou na hlavě, či ne, ať jsou bohaté, husté, či jen řídké, dlouhé, anebo krátké, svázané i nesvázané, barvené, nebo přírodní – definují jedince a jeho roli ve společnosti. Odkazují k jeho genderu, pohlaví, sexuální dostupnosti, věku, statusu či politickému názoru. Podíváme se na pestré významy kštic, vousů, paruk, zarostlosti i bezvlasosti a vlasové péče v rozličných světových kulturách – včetně zvyku odebírání skalpů, trofejí.
Etnolog a vědecký novinář Martin Rychlík studoval na FF UK a Tokijské univerzitě. Již 25 let působí v médiích: pracoval v České tiskové kanceláři (ČTK), v týdeníku Euro, deníku Lidové noviny a vedl média Univerzity Karlovy s redakcí magazínu UK Forum (jež získala ocenění Zlatý středník či Fénix Content Marketing v letech 2019 až 2023). Na stanici ČRo Dvojka vysílal s antropologem Martinem Soukupem po dvě sezóny pořad Člověčiny (70 epizod). Za knižní příručku Science Communication: Úvod do komunikace vědy (MatfyzPress 2024) obdržel autorský tým Cenu děkana MFF UK za popularizaci vědy. Napsal pět monografií; kniha Dějiny lidí (Academia 2022) se dočkala tří dotisků a obdržela cenu Magnesia Litera za publicistiku (2023) i hlavní Cenu E. E. Kische. Nyní působí v Nadaci Neuron na podporu vědy a na Rektorátu Univerzity Karlovy. Má čtyři děti: Lucii, Matyáše, Tadeáše a Elišku.
Petr Pospíšil – Evropa očima světoobčana
Nabídne pohled na Evropu a ČR očima člověka, který ji zná nejen jako svůj domov, ale i z perspektivy globálního dění. Jako rodilý Čech, srdcem Evropan a rozumem světoobčan strávil polovinu života v sedmi zemích a poznal více než 140 zemí světa. Jeho profesní i osobní zkušenosti, od mezinárodní diplomacie a ekonomiky až po cesty do neobvyklých koutů planety, přinášejí jedinečnou příležitost zamyslet se nad místem Evropy a ČR v současném světě, jejími hodnotami, výzvami a vztahem k ostatním kulturám. Jak vypadá Evropa z širší světové perspektivy? A co znamená být Evropanem v dnešním propojeném světě?
Petr Pospíšil je absolvent VŠE v Praze (Ing./MSc, PhD), Oxford University (MBA), ESCP-EAP (MBA)… a samozřejmě GJP! Zakladatel několika firem v ČR, ekonom a manažer v mezinárodních institucích (EU, OSN, NATO, OECD), auditor, školitel, konsultant (big data a AI). Narozením Čech, srdcem Evropan a rozumem světoobčan: půl života v sedmi zemích a se sedmi jazyky. Láska k exotice a nevšednosti: Severní Korea, Kongo, Patagonie, Afghánistán, Černobyl, Pacifik, Antarktida… Spousta navštívených zemí (140+). A opravdu hodně letišť a CO2 ofsetů. ✈️ A když se zavře notebook: Umění a kultura (od Dračího doupětě až po Rachmaninova), zen, horolezectví, plachtění, maraton, strategie (šachy, go)
Antonie Formanová – Herectví a jeho úskalí
Jak může vypadat cesta k herectví. Jaké radosti a starosti přináší herecká profese. Na co se připravit a co mě naopak může překvapit, když se rozhodnu vydat na uměleckou dráhu. Dá se dnes herectvím vůbec uživit? A zmizí někdy ta tréma? Sdílení vlastních i nevlastních zkušeností, odpovídání na otázky všeho druhu a když bude nálada, budem si i hrát.
Absolvovala bakaláře oboru Herectví a posléze i magisterský program na katedře Alternativního a Loutkového divadla na pražské DAMU. Během studia spolupracovala herecky a občasně i režijně na divadelních i filmových projektech. Poprvé se výrazněji objevila v minisérii Dukla 61. V roce 2021 získala Českého lva za vedlejší roli ve filmu Okupace. Od roku 2023 je ve stálém angažmá v Dejvickém divadle. Pravidelně také působí v divadlech Minor, Studio Hrdinů a občasně kočuje s autorským představením Jumbo.
Šenberger, Ciesla, Abt – Diskuze s architekty
Výpověď architektů, absolventů Gymnázia Jana Palacha, jaký byl nastup do studia, co jim architektura v praxi dala, co jim vzala a jak hodnotí svůj obor.
Martin Šenberger je architekt a vede pražský ateliér mar.s architects, který navazuje
na rodinnou architektonickou tradici sahající do 90. let. Ateliér založili jeho rodiče a
Martin jej před čtrnácti lety převzal, postupně proměnil a rozvinul v současné
architektonické studio. Dodnes spolupracuje se svým otcem, architektem a
pedagogem Fakulty stavební ČVUT v Praze. Architekturu vystudoval na Českém vysokém učení technickém v Praze a na
Technische Universität Wien. Profesní zkušenosti získával mimo jiné v
architektonických kancelářích ADR a Lewis and Hickey Prague, kde se podílel na vedení
českých i mezinárodních projektů. Ve své práci se věnuje širokému spektru architektonických zadání – od rekonstrukcí
historických a industriálních objektů přes bytové a komerční stavby až po návrhy
interiérů. Zajímá ho především hledání nového využití existujících budov, propojování
historie se současnou architekturou a vytváření prostorů, které mají vlastní charakter a
přirozeně reagují na potřeby lidí. Příkladem je konverze historického Žitného mlýna na
Vltavě, při níž se bývalý průmyslový areál proměnil v současné bydlení, aniž by ztratil
svou původní identitu. Dnes vede tým architektů v pražských Holešovicích, kde ateliér sídlí v bývalém
industriálním areálu Kabelovny. Projekty mar.s architects získaly řadu českých i
mezinárodních architektonických ocenění.
Jan Ciesla – Do Prahy jsem se vrátil z Finska v roce 1992, v šestnácti letech, a nastoupil jsem na
GJP. Při studiu jsem pracoval v rodinné firmě, takže jsem brzy poznal, jak funguje podnikání a
jednání se zákazníky. Technika a stavění mě zajímaly odmalička, a tak jsem po maturitě nastoupil
na Fakultu architektury ČVUT. Ještě během studia jsem si sám zrekonstruoval podkrovní byt.
Pokládka podlahy nebo montáž kuchyně mě naučily, že architekt musí rozumět i tomu, jak se věci
skutečně staví. Tuto zkušenost považuji za jednu z nejcennějších. Studium mi nechávalo prostor, a proto jsem si brzy začal hledat praxi v ateliérech. Téměř tři roky jsem pracoval v ateliéru architekta Adama Slabého, kde jsem se naučil víc než v kterékoli
přednáškové síni. Fakultu jsem dokončil v roce 2003 a v roce 2006 jsem složil autorizační zkoušky
u České komory architektů. Ve stejném roce jsem založil vlastní praxi. V roce 2008 jsem se
spolužákem Mirkem Krátkým založil ateliér archicraft a postupně jsme budovali tým. S růstem fi
firmy se moje role posouvala od navrhování k řízení lidí a projektů. Tahle část profese studentům
často zůstává skrytá, přitom je stejně důležitá jako samotný návrh.
V roce 2015 jsme s brandovým specialistou začali práci ateliéru systematicky profilovat. Zaměřili
jsme se na střídmou, nenápadnou kvalitu, poctivé materiály jako beton, sklo a dřevo a na čisté
linie. Roky 2017–2018 přinesly naše dosud nejlepší realizace a dokončení několika
dlouhodobých projektů. V roce 2019 jsme koupili vlastní ateliér a v březnu 2020, těsně před
pandemií, jsme se do něj přestěhovali. Dnes se věnuji rezidenční i veřejné architektuře a podílím
se i na dalších projektech v rámci společnosti MONDEA.
Štěpán Abt – Na GJP jsem přestoupil z gymnázia Nad Štolou. A jsem rád. Potkal
jsem zde ženu. Jeden z našich synů už také chodí na GJP. A poznal
jsem tu i Tomáše a Martina. Po maturitě jsme byli spolužáci na fakultě
architektury. A teď jsme kolegové.
Jsem rodilý Pražák, Leteňák. Zkusil jsem to ale taky v Curychu,
Londýně a jinde. Praha je rozhodně můj domov. A GJP jedním z jeho
základních kamenů.
Karolína Ryvolová – Malé nakladatelství, velké příběhy
Karolína Ryvolová (1977) maturovala na Gymnáziu Jana Palacha v roce 1996. Po studiu anglistiky a romistiky na FFUK se v roce 2001 na gymnázium vrátila jako vyučující angličtiny. Po deseti letech působení odešla na mateřskou dovolenou a v roce 2014 obhájila dizertační práci na téma romská literatura ve světě. Od roku 2017 spojila své síly s nakladatelstvím romské literatury KHER, což je typické malé nezávislé nakladatelství, jehož minimalistický tým se podílí na každé fázi provozu: výběru nových titulů, produkci, grafické úpravě knihy, marketingu i prodeji. Provede vás celým procesem vzniku knihy, vysvětlí, co je to bibliodiverzita a pokusí se zodpovědět vaše dotazy z literárního provozu.
Jan Stuparič – Zdraví se úročí: Proč investovat do síly a kondice?
Pohyb není jen prostředkem ke zlepšení fyzické kondice nebo vzhledu, ale především jednou z nejlepších investic do našeho zdraví. Proč je důležité rozvíjet svalovou sílu i vytrvalost? Jak pravidelný pohyb ovlivňuje fungování našeho těla, psychickou pohodu a riziko civilizačních onemocnění? A proč se vyplatí začít už v mladém věku? Přednáška ukáže, proč jsou síla a kondice důležité pro naše zdraví, vyvrátí časté mýty o cvičení a nabídne praktické tipy, jak podpořit naše zdraví.
Honza po dokončení studií na GJP absolvoval obor Tělesná výchova a sport na UK FTVS a poté obor Nutriční terapeut na 1. lékařské fakultě. Pracuje jako silově-kondiční trenér a nutriční terapeut s vrcholovými sportovci i běžnou klientelou. Působí u souboru Baletu Národního divadla a své dlouholeté zkušenosti předává dál v rámci lektorské činnosti např. v rámci spolupráce s Institutem Moderní Výživy.
Ondřej Brzoň – ze života lékaře a záchranáře
Jak je těžké, stát se lékařem, co obnáší být lékařem, jaké podmínky lze očekávat, co vše se dá dělat s lékařským vzděláním třeba i mimo nemocnici – zkrátka jak může vypadat den lékaře? To vše vám může Ondřej Brzoň popsat bez obalu na základě vlastních zkušeností a praxe.
Ondřej studoval Fakultu zdravotnických studií na Západočeské univerzitě v Plzni, obor zdravotnický záchranář, dále pokračoval na na Lékařské fakultě v Plzni v rámci Univerzity Karlovy.
2012 – dosud – Biomedicínské centrum, Lékařská fakulta v Plzni, Univerzita Karlova – Laboratoř nádorové léčby a regenerace tkáně, vědecký pracovník, 2014 – 2023 – Záchranná služba ASČR – stanoviště primárních a sekundárních transportů, repatriace pacientů, Stálá lékařská služba na Letišti Václava Havla Praha, Horská služba ČR – dobrovolný člen lékař, 2024 – dosud – lékař v LIKMED s.r.o. (Ordinace Jinočany, Air Ambulance)
Budeme se těšit.
Autor příspěvku

Konzultační hodiny
Středa: 15:30- 16:00
Pátek: 14:15 - 14:45
Související události
Absolventi za katedrou (Labyrint poznávání)
Akce na GJP na vybrané téma plná přednášek a workshopů se zajímavými hosty
3. prosince 2026
Další aktuality
Třídní schůzky 23. 11. 2026
17:00 – 18:15 individuální konzultace (doporučujeme objednat se předem) 18:30 – 19:15 společné schůzky s…